Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

   T R A D I Č N Í    L I D O V É    Z V Y K Y    V    R E G I O N U 

MasopustŽivý betlém Konopická

 

 

 

 

 Tříkrálová koleda
Masopust
Pečení chleba v obecní peci v Lenoře
Velikonoce
Filipojakubská noc
Stavění májů
Pouť
Konopická aneb jak si chudý chudou bral
Posvícení
Svatý Martin
Lucky
Svatý Mikuláš
Vánoce

Rok na vsi míval svůj pravidelný rytmus daný zemědělskou činností obyvatel. Pravidelné střídání prací v jednotlivých ročních obdobích odrážel zvykoslovný rok.
Ten začínal Tříkrálovou koledou, pokračoval masopustním veselím, počátek jara byl ve znamení velikonoc. O Filipojakubské noci se pálily čarodějnice, o letnicích se stavěly máje. V době pilných polních prací nebyl čas na zábavy, proto se slavily až dožínky, na jihu Čech byla oblíbená tzv. Konopická. Podzim byl ve znamení posvícení a blížící se zimu ohlašovaly Barborky, Lucky a především Mikuláš. Vánoční svátky pak znamenaly období oslav Kristova narození.

 

 Tříkrálová koleda

Tento zvyk, kdy malí chlapci chodili převlečení za Tři králeTříkrálová koleda po staveních a koledovali, dnes přebírá Charita zejména ve městech. Z vesnic tento zvyk téměř vymizel, v poslední době se však Tříkrálová koledavýjimečně objevuje, když se organizace ujme venkovská škola ve spolupráci s farním úřadem.

 

 

 

 MasopustMasopust

Období tří dnů před Popeleční středou, po níž následuje čtyřicetidenní období půstu trvající až do velikonoc. Protože velikonoce jsou na rozdíl od vánoc svátky pohyblivé, mění se každoročně i termín masopustu. Ten vrcholí na masopustní útMasopusterý, kdy po průvodu masek obcházejících jednotlivá stavení, končí o půlnoci masopustní veselí pochováním basy nebo Baccha. Mezi tradičními maskami nechyběla kobyla, bába s nůší, policajt, žid a další figury, jejichž podoba se průběhu ubíhajících let postupně měnila. V současné době je masopustní tradice opět živá v mnoha vesnicích.

 

 Velikonoce

hrkačiNejdůležitější křesťanský svátek si užívaly především děti. Obchůzky dětí, původně pouze chlapců, s řehtačkami nejrůznějších velikostí, po jednotlivých staVelikonoceveních jsou nejtypičtějším obrázkem velikonoc. Řehtání či hrkání nahrazovalo zvuk zvonů, které podle podání odletěly do Říma. V sobotu pak obcházeli chlapci domácnosti, aby si vykoledovali vajíčka, různé pamlsky, někdy i peníze.

 

 Filipojakubská noc

Starý pohanský zvyk přešel i do křesťanského zvykosloví. Původníčarodějnice zapalování ohňů v noci ze 30. dubna na 1. květen, mělo zahnat zlé duchy, po čarodějnických procesech pak čarodějnice. Mladí lidé skákačarodějniceli přes oheň, aby si zajistili dlouhé mládí, rozhrabaným popelem se vodil dobytek, aby byl plodný, popel se také sypal na pole pro větší úrodu. V některých místech se o filipojakubské noci stavěly máje.

 

 Stavění májů

Původní zvyk, kdy mládenci stavěli pod okny svobodných dívek máje se zredukoval na stavění jedné májky v obci. V mnoha obcích tento zvyk probíhal na letnice. Stavění máje bylo záležitostí celé obce. Muži připravili vhodný kmen a potřebné kleštiny,Májka kterými se máj zvedala, ženy a dívky ozdobily barevnými fábory vlastní Májkamáječku (malý stromek), která se ke kmeni připevnila. Májku bylo nutno v noci hlídat, aby ji mládenci ze sousední vsi neporazili. Máj, umístěná většinou na návsi, stála až do posvícení, kdy byla poražena.

 

 Pouť

pouťPůvodní význam putování k významnému sakrálnímu místu je již setřen a pojem pouť se používá v rovině církevní i v rovině občanské s jiným významem. Termín poutě je dán patrociniem kostela, tedy dnem svátku svatého, kterému je kostel zasvěcen. O pouti se scházeli příbuzní i známí z okolních vsí, mše bývala slavnostní, slavnostní bylo i pohoštění v rodinách.

 

 Konopická aneb jak si chudý chudou bral

KonopickáKonopickáKonopická

 

 

 

Jedná se o lidovou hru se zpěvy, plně v režii dívek a žen. Byla hrána před svátkem sv. Václava jako jistá varianta dožínkové slavnosti. Obnovu Konopičko, i přes náročnost její přípravy a provedení, můžeme sledovat v několika vsích našeho regionu.

 

 Posvícení

Původně svátek posvěcení místního kostela, byl rozhodnutím císaře Josefa II. změněn na jediný termín, druhou říjnovou neděli. Jedná se o tzv. císařské nebo také Havelské posvícení. I jeho průběh měl svůj řád. Především bylo dbáno, podobně jako o pouti, o bohatý oběd, který představovala posvícenská husa. Nesměly chybět koláče a další dobroty. Posvícení končilo setkáním sousedů v hospodě při muzice.

 

 Svatý Martin

Kdysi významný svátek, nazývaný martinské posvícení, spojený s očekáváním zimy, doby klidu a odpočinku. Na Martina čeleď prodlužovala nebo ukončovala smlouvy s hospodáři, bývali voleni obecní pastýř a ponocný. Na stole nechyběla martinská husa, děti čekaly, zda Martin přijede na bílém koni. Tento svátek dnes známe jen právě z této pranostiky.Lucky

 

 Lucky

Zatímco sv. Mikuláš naděloval dětem, Lucky se v rozpustilém řádění věnovaly hospodáři a hospodyni. Ženy oblečené do bílých hábitů se ještě dnes objevují v některých obcích.

 

 Svatý Mikuláš

MikulášSvátek, na který se těšily hlavně děti, zatímco dospělí si užívali mikulášských jarmarků ve městech a městečkách. Návštěvy Mikuláše, anděla a čerta v domácnostech s malými dětmi jsou dodnes oblíbenou zábavou, původní poetika se však poněkud vytrácí.

 

 Vánoce

Snad nejhezčí svátky v roce byly očekávány především dětmi. Vánoční stromek, dnes neodmyslitelná součást konce kalendářního roku, je v českých domácnostech záležitostí relativně mladou, obecně se rozšířil až v poslední třetině 19. století. Štědrý den se všemi zvyky a typickými jídly bylŽivý betlém ukončen návštěvou půlnoční mše, kdy do nejbližšího kostela putovaly zástupy lidí s lucernami. Vánoční svátkyAdvent byly také příležitostí k návštěvám příbuzných i sousedů. Bohužel současný komerční způsob života zasahuje i do těchto svátků klidu a míru.

 

 

ZPĚT na úvod

Text: Mgr. Pavel Fencl
Foto: Daniel Havlík, Informační centrum Prachatice, Charita Malenice