Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

M I S T R     J A N    H U S

(1369 Husinec - 6. července 1415 Kostnice)

Mistr Jan Hus se narodil v Jihočeském Husinci pravděpodobně Památník Mistra Jana Husa, Husinecv roce 1369. O Husově dětství se dochovalo velice málo zmínek. Některé pocházejí přímo z Husových děl a dochovaných dopisů(například že vyrůstal v chudých poměrech). Písemné záznamy které snad o Husově narození v městě Husinci existovaly, mohly být zničeny některým z požárů, které středověká města často postihovaly. Možná byly zničeny při likvidaci všeho co mohlo připomínat Mistra Jan Husa jenž byl prohlášen za kacíře.

Základní vzdělání získal malý Jan na městské škole v Prachaticích. Z té doby vznikla pověst o tom jak malého Jana doprovázela do Prachatic jeho zbožná matka a modlila se za svého synka. Cestou do Prachatic na břehu řeky Blanice se nachází tak zvaná Husova skála, pod níž se podle další pověsti Jan učil a odpočíval při cestách do školy. Skála si rodný dům Mistra J.Husa, Husinecprý vtiskla jeho podobu. Další pověst vypráví o tom jak se zde malý Jan schoval za bouřky pod skalní výběžek, když zazněl hrom, uhodil se hlavou do skály. Na tom místě dodnes existuje hladký kulatý důlek. V nedalekém Chlístově se nachází němý svědek Husovy doby. Je jím téměř 700 let starý strom nazývaný Husova lípa, pod níž prý Mistr Jan Hus kázal.

Jan pocházel z chudé rodiny. Na studia do Prahy mu pravděpodobně pomohl Jan Křišťan z Prachatic (mistr, děkan a rektor Karlovy University). Na universitě Jan studoval od roku 1390 (1. známý letopočet z Husova života). V roce 1393 se stal bakalářem svobodných umění a o tři roky později mistrem svobodných umění a bakalářem teologie. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze. Jan Hus se chtěl stá již od dětství knězem. Bylo to proto, že se mu líbilo dobré kněžské postavení a bohatství. Z toho se vyznávexpozice „Život a dílo Mistra Jana HUSA“ , Husinecá ve svých dílech. Na studiích se však seznámil s Viklefovými myšlenkami, (Viklef – anglický teolog a církevní reformátor) ty jej velice ovlivnily. Roku 1401 byl zvolen děkanem a o rok později rektorem university.

V roce 1402 se stal knězem a správcem Betlémské kaple na Starém Městě v Praze. Tato soukromá budova byla určena výhradně pro česká kázání, to mělo obrovský význam pro
věřící z nižších vrstev. Hus ve svých kázáních vystupoval proti příliš velké moci církve, hromadění majetku, proti prodávání odpustků, nemravnosti kněží a všem zlořádům. Byl zastáncem přijímání pod obojí. Jelikož měl podporu panovníka, jeho manželky a sympatie arcibiskupa Zbyňka Zajíce, jeho kázání a reformní myšlenky byly prozatím tolerovány.

Panovník s Mistrem Janem Husem a Jeronýmem Pražským 18. ledna 1409 vydává Dekret
kutnohorský. Tato listina mění poměry hlasů na Karlově universitě. Pro všechna expozice „Život a dílo Mistra Jana HUSA“, Husinecuniversitní jednání získávají Češi tři hlasy a cizinci mají hlas pouze jeden. Většina cizinců, studentů ale i profesorů s tím nesouhlasí. Odcházejí tedy do Lipska, kde zakládají vlastní universitu.

16. října 1409 je M. J. Hus podruhé zvolen rektorem. Díky jeho vlivu se na universitě rozšiřují Viklefovy spisy. Ty jsou však jako kacířské zakázány. Nad Husem je r. 1410 vydána první klatba. Hus a jeho stoupenci zákazy i klatbu ignorují. Další klatba je nad Husem vyřčena v březnu 1411 papežem Janem XXIII. Situace se přiostřuje když roku 1412 společně s Jeronýmem Pražským vystupuje proti odpustkům a papeže nazývá antikristem. Hus ztrácí panovníkovu podporu. Klatba je následně rozšířena nad celou Prahou. Jsou zakázány bohoslužby a veškeré církevní úkony. Hus odchází z Prahy na venkov, situace se tak má uklidnit. Nejprve se uchýlil na Kozí hrádek u Sezimova Ústí kde dokončuje svá stěžejní díla: O svatokupectví, Postila, O církvi, Dcerka. V roce 1414 odjíždí na hrad Krakovec u Rakovníka i zde se věnuje literární tvorbě (Výklad Viery, Desatera a Páteře, O šesti bludech, O pravopise českém – obhajoba českého jazyka a jeho reforma,zjednodušení, odstranění spřežek). Z Husova vyhnanství na venkově jsou známá tzv. kázání pod širým nebem. Lidé se na ně scházeli ze širokého okolí.expozice „Život a dílo Mistra Jana HUSA“, husinec

Do Kostnice (město u Bodamského jezera) svolán koncil aby vyřešil církevní rozkol – vláda tří papežů. Na koncilu měl být zvolen jediný papež. Kostnice zahájením koncilu ožila. Přijeli 3 papežové, 23 kardinálů, 27 arcibiskupů, 106 biskupů, 343 universitních mistrů, 28 králů a knížat a 676 urozených šlechticů, vladyků a rytířů. Dále např. 170 krejčích, 160 pekařů, přes 500 muzikantů a kejklířů a více než 700 nevěstek.

Dalším úkolem koncilu bylo vyřešit otázku kacíře Mistra Jana Husa. Hus byl do Kostnice
pozván, aby tam vysvětlil nebo odvolal své učení. Přes obavy a nabádání svých přátel se v říjnu vydal na cestu vybaven ochranným průvodním glejtem od krále Zikmunda (zajišťuje ochranu pouze po cestě). 3. listopadu přichází do Kostnice. Brzy jsou proti Husovi podány první články obžaloby a 28.11. je uvězněn v dominikánském klášteře. Později je vězněn v nelidských podmínkách ve věži hradu Gottlieben, kde je držen v okovech, trpí nedostatkem jídla i čerstvé vody. Bylo mu upřeno veřejné slyšení. Do českých zemí pronikají zprávy o Husově uvěznění.

Čeští a moravštídetail na rodném domu Mistra J.Husa, Husinec páni sepisují stížnost k Zikmundovi. Husovi jsou umožněny návštěvy, sepisuje traktáty a dopisy svým přátelům do vlasti a na universitu. V červnu 1415 je Husovi dopřáno veřejné slyšení, na kterém však nemůže své učení dostatečně obhájit. Několikrát je nabádán aby odvolal, tím si zachrání život (bude moci dožít v mírném vězení v některém z klášterů). To Hus odmítá, tvrdí že odvolá, pouze pokud mu bude na základě Písma dokázáno že učil, kázal nebo jinak šířil bludy. Posledním Husovým vězením byl klášter františkánů. Hus si uvědomoval že situace je pro něj beznadějná. Naposledy píše do Čech, loučí se a sepisuje poslední pořízení. 5. července jej koncil naposledy vyzývá k odvolání, on však odmítá.

Následující den, 6. července 1415 je v kostnickém dómu MistrHusova lípa, Kratušín Jan Hus, který až do konce stál za svou pravdou, zbaven kněžského řádu a je jako kacíř vydán světské moci. Pro posměch je mu sňato kněžské roucho a nasazena papírová čepice s nápisem – toto jest kacíř. V okovech byl odveden za hradby Kostnice a na hranici upálen. Popel byl vhozen do řeky Rýna aby nezbylo nic co by mohli Husovi ctitelé uctívat. Necelý rok po Husově smrti byl na stejném místě upálen i jeho přítel a stoupenec Jeroným Pražský. Husovo odsouzení a potupná smrt vyvolala v českých zemích vlny nepokojů. Poté vypukly husitské války.


ZPĚT 

TEXT: Jana Klesnerová

Použitá literatura k textu: 

1) Archiv města Husinec - pamětní knihy

2) Alfons Mucha a Jan Dědek, Praha 1902 (podle originálu Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém), Výslech, odsouzení i upálení Mistra Jana Husa, Líčí očitý svědek Pogius

3) Václav Starý, Jaroslav Nečas, Praha 1969, Svépomoc, Mistr Jan Hus a Husinec

Fotografie: Daniel Havlík