Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

J A K U B     B U R S A

(21. 7. 1813 Dolní Nakvasovice - 19. 8 1884 Vlachovo Březí)

Jakub Bursa se narodil 21. 7. 1813 v chalupě č.p. 17 v Dolních NDolní Nakvasovice, č.p.9 akvasovicích rodičům Janu a Anně Bursovým. Svému synovi dali jméno podle kmotra Jakuba Chalupy z Bušanovic. Malý Jakub byl pokřtěn 22. 7. v kostele zvěstování Panny Marie ve Vlachově Březí obrozeneckým knězem Vojtěchem Karešem, údajně přítelem Josefa Jungmanna a dalších českých vlastenců. Otec Jan Bursa, poddaný vlachobřezské vrchnosti, se živil hlavně jako zedník, který v létě chodíval za prací „do světa.“ Toto řemeslo také předával všem svým synům včetně Jakuba.

Jakub začal chodit do první třídy triviální školy ve Vlachově Březí pravděpodobně v roce 1819 či 1821. Do školy nechodil příliš pravidelně a ani jeho prospěch nebyl dobrý. Důvodem byla pravděpodobně vzdálenost do školy, pomoc s péčí o sourozence a domácí povinnosti spojené s obživou rodiny. Školu tedy opouštěl jen s nejnutnějšími základními znalostmi, a to ještě dost vrtkavými, což se později odrazilo v Jakubově písemném dekoru štítů. V roce 1831, když mu bylo osmnáct, byl přijat ve Vlachově Březí do malého pořádku cechu zednického, v němž se soustředili Dvory, č.p.1tovaryši. Podle tehdejších zvyklostí jej čekaly dva roky tovaryšského učení.

5. října 1833 mu zemřel ve věku 49 let otec Jan Bursa. Předpokládá se, že Jakubovi připadla starost o celou rodinu v Dolních Nakvasovicích a začal pracovat v blízkém okolí. Proto lze jeho nejstarší samostatné práce najít ve Vlachově Březí a v okolních vsích.

Poté měl být pravděpodobně „ve světě“, aby sbíral zkušenosti a učil se zednickému řemeslu. Po návratu se opět usadil doma, neví se však, jestli vůbec složil „majstrovské dílo.“ Pokud ano, tak je pravděpodobné, že se tak stalo v roce 1837, protože podle pravidel zednického cechu se měl čerstvý mistr do roka oženit. Jakub se oženil roku 1838 v Hošticích u Volyně. Vzal si Annu Libotyně, č.p.6Fundovou, dceru sedláka z Milíkovic. V roce 1854 ovdověl. Kvůli dětem se oženil již téhož roku ve Vlachově Březí s Klotýlií Baudisovou, dcerou mistra soukenického, která přinesla do manželství věnem dům č.p. 29 ve Vlachově Březí, do kterého se Bursa se svou rodinou přestěhoval. Bohužel ale ani druhé manželství netrvalo dlouho. Klotýlie zemřela krátce po porodu i se synem následující rok. Do této doby lze dobře mapovat vývoj jeho činnosti z jeho datovaných a signovaných staveb. Bursovo třetí manželství však již patří do období, kdy o autorovi ztrácíme přehled. Poslední jeho známá práce pochází z roku 1862. O následujících 22 letech života, které mu ještě zbývaly, se neví téměř nic. Jeho práce z té doby nebyla na Volyňsku a Vlachobřezsku zaznamenána - dostupné materiály se o žádné jeho činnosti nezmiňují. Objevují se ale Libotyně, č.p.24díla stylově velmi podobná.

Pravděpodobně to byla pro Bursu léta chudoby. Prof. Brož uvádí, že ač byl Jakub Bursa vyhlášený řemeslník v kraji, nic neušetřil. Dle citací pamětníků, poukazujících na jeho pravděpodobně bohémskou, ač dobráckou povahu, po výplatě hostil i neznámé hosty v hostinci a pro známé pracoval za výrazně menší cenu. Sám si opravil jen malý domek, který mu shořel a o další také přišel.

Přežil i svou poslední ženu a sám zemřel náhle v městském chudobinci 19. srpna 1884. Pochován je na hřbitově ve Vlachově Březí.

Charakteristické prvky Bursovy tvorby:
Jakub Bursa stavěl a pracoval na přestavbách především na velkých selských dvorech, ale i drobnějších usedlostech. Nejcennější částí z jeho práce jsou umělecky vytvořené štítyJiřetice, č.p.4 jednotlivých průčelí a bran, jaké lze spatřit především na Vlachobřezsku, Volyňsku a Prachaticku. Právě na nich prokázal svou výjimečnost a individualitu.

Bursa jako první zaváděl v kraji některá technická zlepšení, která usnadňovala a zpříjemňovala majitelům život ve své usedlosti. Např. místo otevřených ohnišť, která byla běžná ve starých černých kuchyních, stavěl sporáky a „láské“ (vlašské) komíny, které byly daleko bezpečnější a zajistily komfortnější způsob přípravy potravy. Dále zlepšoval pece a zřizoval na dvoře otevřená nechráněná hnojiště tak, aby byla vysoušena větrem i sluncem.

Štíty domů, sýpek a bran pokrýval ornamentální plastickou výzdobou, kterou čerpal většinou z vlastní fantazie a vytvářel ji Lipovice,č.p.4na místě zpaměti, aniž by si kreslil předlohy.
Jeden z důležitých a charakteristických prvků Bursovy výzdoby štítů byly ve fasádě vytvořené nápisy. Tyto legendy ryl také bez rozvržení přímo do malty a stručnost či obsažnost záležela na tom, kolik prázdného místa v ploše fasády mu zbývalo. Často psal, dokud mu místo stačilo. Nezbylo-li, nápis nedokončil, pokud ano, opakoval již použitá slova. Téměř vždy uvádí letopočet vzniku stavení. Letopočet byl, zvláště v počátcích jeho činnosti, doplněn uvozením: STALO SE VYSTAVENÍ ROKU TOHO. Také často užíval vepsání jména stavebníka VYSTAVITELE a někdy i jeho manželky či jméno své. Můžeme ale najít i zcela originální legendy či průpovídky, které do výzdoby zapojoval a upevňoval tak osobitost své práce, např. na Miloňovické hospodě (č.p. 4), kde Bursa vepsal: DNES.SE SENKUGE ZAPENIZE.W ZEGTRA.DARMO.Bušanovice,č.p.27

Výzdoba, se kterou se můžeme na Bursových štítech setkat, nám ve své osobitosti prozrazuje autorova tvůrčího ducha, ale i jeho inspiraci pramenící z prostého lidového života. Na pozadí se v ní setkává láska k lidem i zvířatům a přírodě vůbec, ale tak silné náboženské cítění. Zvláště v prvních létech svého působení nalézáme štíty zdobené motivy s náboženskou tématikou (např. na Libotyňské živnosti u Dudáků, kde se setkáváme se symbolickým vytvořením aktu umučení Ježíše Krista) Jeden z nejznámějších přírodních motivů, je prvek, který u jiných zedníků nenajdeme a Bursovi se stal téměř signaturou. Je jím stylizovaný, ze štuku modelovaný zednický smrček se šiškami, který rád umísťoval do volné plochy, bez návaznosti na ostatní výzdobu, nebo do dříků sloupků, které obvykle rámují střední pole štítu. Smrček byl oblíbený stromek zedníků, který zastrkávali zedníci na hlavní římsu, stejně jako jej tesaři dávali na vrchol krovu, když svou práci dokončili. Šumavské Hoštice, č.p.25Je tedy zednickým symbolem radosti ze zdárného dokončení stavby. Se zvířaty se můžeme na štítech setkat v různé podobě, např. ptáčci či psi nesoucí tabulku s písemným sdělením...

Dalším ornamentem Bursou užívaným a pro něj typickým je např. ve vrcholu štítu v půlkruhovém nebo v trojúhelníkovém poli umístěné boží oko, které vyzařovalo paprsky. V postranních zaoblených částech štítu bývají typické voluty, které často vykazovaly jistou nesouměrnost, nepřesnost. Dále různé sloupky a pilířky či lizény, které sloužily jako dělící prvek plochy štítu, někdy opticky nesoucí římsu nebo jen jako dekor. Často se můžeme setkat s různými pásky, pásky s obloučky, spletenými spirálkami, třapečky, které obvykle lemují linii štítu či obíhají nebo spojují okenní otvory ve štítu. A jistou rozmanitost podporují pro Bursu typické v různém množství různě rozmístěné drobné ornamenty jako srpeček měsíce, slunce, věnečky, Kovanín, č.p.15postavy hospodáře a hospodyně, ale také andílci, niky, slepá zrcadla a čučky. Nejzajímavější jsou motivy prozrazující Bursovu fantazii, spontánnost a hravost, jakými jsou ve štítu zobrazené stylizované zmenšeniny nářadí či předmětů, které majitel ke své živnosti užíval. Např. ve štítech hostinců spatříme džbán, sklenice na pivo i na kořalku, stůl …, na kovárnách zase symboly kovářského řemesla.

V několika případech vyzdobil plastickými ornamenty i interiéry, např. klenuté stropy světnic (Libotyně - u Dudáků) či interiér bývalé hospody v Radhosticích, kde vytvořil nad vchodem do domu emblém se lvy po stranách, na stropě uprostřed kříž nad srdcem s písmeny S a I po stranách a dále atributy hostinské živnosti, např. jídelní příbor, láhev s kořalkou a „odlívkou“, rohlík s pečeným věncem atd.

Dílo Jakuba Bursy:
Dílo Jakuba Bursy je rozprostřeno v oblasti Volyňsko-Radhostice,č.p.23Vlachobřezska. Za dvacet let svého působení vytvořil a přetvořil nemalý počet staveb. Některé z nich zůstaly dochovány téměř v původním stavu, jiné utrpěly menšími a bohužel mnohdy i zásadními změnami.

Nejnáročnějším a velmi zajímavým dílem Jakuba Bursy je usedlost č.p. 6 - u Dudáků v Libotyni, která je jak po výtvarné stránce, tak zejména po tématické stránce řazena mezi nejzajímavější a nejpůsobivější štíty lidové architektury vůbec. Tento statek koupil roku 1830 Jakub Dudák a dal jej v roce 1845 nákladně od základů nově přestavět. Stavení vyniká honosným průčelím domu, ozdobným nástavcem nad vraty, vysokou nástavbou obydlí, nad nímž jsou sýpky, a hlavně překrásně zdobeným štítem. Kromě obvyklých prvků je ústředním tématem výzdoby štítu poutavé znázornění aktu umučení Krista i s nástroji, kterými byl Kristus mučen, např. kladivo, kleštTvrzice, č.p.11ě, hřebeny, důtky, kopí zkřížená s bodlem, i žebřík, který sloužil k sundání Kristova těla z kříže. Dva andílkové s kalichy a dva andělé, kteří z obou stran kříže chtějí do nádob zachytit kapající Kristovu krev. Zajímavé jsou i další detaily, jako např. lebka symbolizující smrt, had nesoucí symbol prvotního hříchu, ale i zámek od řetězu, jímž měl být spoután, nádoby na různé masti či kalich utrpení. Celá kompozice byla údajně provedena v barvách a odlišována polychromií, což se s pozdějšími nátěry postupně měnilo. Tento dům byl bohužel částečně upraven za druhé světové války a dalších změn se dočkal také ve druhé polovině 20. století, což se negativně projevilo na původním vzhledu.

Zajímavá je i přestavba bývalé kovárny a hospody č.p. 24 v Libotyni se štítem zdobeným jednotlivými atributy kovářské živnosti (kovadlinou, kleštěmi, měchem…), Předslavice,č.p.4ale také andílky, smrčky a dalšími. Na štít Bursa uvedl iniciály tehdejšího majitele kováře Tomáše Kouby a mezi menší okna nápis: RENOWACY.GB LETA PANE 18 42 RUO 24 (GB znamenalo jméno Jakub Bursa a RUO mělo být numero.)

Další velmi významnou přestavbou je jeden z nejhonosnějších a také pravděpodobně z Bursova díla jeden z nejznámějších statek č.p. 4 v Jiřeticích, místně nazývaný Boškovou živností. Tato usedlost je dochována v původním stavu, v průběhu let se měnila jen barva nátěru. V současnosti je vymalována modrou barvou v kombinaci s bíle natřeným dekorem.

Mezi další zajímavé stavby, se kterými se můžeme v Bursově regionu setkat, patří např. č.p. 15 - bývalý hostinec v Kovaníně (ze staré výzdoby se však bohužel zachovalo velmi málo), zemědělská usedlost č.p. 27 („Chalupouc živnost“) v Bušanovicích nebo návesní kapička se zvonicí v Libotyni. V Dolních Nakvasovicích je památkou usedlost č.p. 9 - tzv. statek Tvrzických, č.p. 12 - tzv. u Plachtů v Jiřeticích, č.p. 1 (nebo 11) - tzv. u Hesů ve Dvorech, přestavba v Lipovici statku č.p. 4 „u Hažmourů“, tzv. Kahovcova živnost - č.p. 13 v Bušanovicích, č.p. 4 a č.p. 18 v Předslavicích a v Čepřovicích je od Jakuba Bursy postavena zemědělská usedlost č.p. 17.Vlachovo Březí, č.p.21

Někdy se za Bursovo dílo považuje i unikát a chlouba jihočeské lidové architektury hostinec č.p. 4 v Miloňovicích. Ač slohový styl výzdoby štítu je příznačný pro Jakuba Bursu, existují fakta, která jeho autorství zpochybňují. Možným autorem může být Bursův otec. 

ZPĚT

 

TEXT: Mgr. Vendula Poláková

Použitá literatura k textu:
Anonymní spis zapůjčený k nahlédnutí v Městském muzeu ve Volyni
BROŽ, JOSEF: Zedník umělec, tvůrce svérázu jihočeské vesnice. Národopisný
Věštník Českoslovanský, ročník XXIV., číslo 1. – 2., rok 1931
BROŽ, JOSEF: Selský barok , Praha, 1938
BROŽ, JOSEF a HORÁK, JAN KŘTITEL: Zedník G. Bursa. Fotografie Tomáš
Zdražil, J.K. Horák, T. Turek, Obecní úřad ve Vlachově Březí, 2004
KOL. AUTORŮ: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách.
První vydání, Praha, Academia, 2004
LANGER, JIŘÍ a VAŘEKA, JOSEF: Naše lidové stavby. První vydání, Praha,
Albatros, 1983
MENCL, VÁCLAV: Lidová architektura v Československu.První vydání, Praha,
Academia, 1980
PEŠTA, JAN: Encyklopedie českých vesnic II. První vydání, Praha, Libri, 2004
POLÁKOVÁ, VENDULA: Lidová architektura dnes (Diplomová práce), 2008
VODĚRA, SVATOPLUK a ŠKABRADA, JIŘÍ: Jihočeská lidová architektura. První
vydání, České Budějovice, Jihočeské nakladatelství, 1986

Fotografie: Daniel Havlík, Josef Pecka