Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

HRADIŠTĚ VĚNEC A KELTOVÉ

Hradiště Věnec dostalo své jméno podle stejnojmenného vrchu,Pohled na hradiště Věnec od severozápadu který se nachází na rozhraní horního a středního toku řeky Volyňky, nedaleko městečka Čkyně na Prachaticku. Rozkládá se na katastrech obcí Zálezly, Lčovice a Hradčany. V literatuře je však známo převážně pod označením Věnec u Lčovic.
Najděte Hradiště Věnec na mapě.

Osu hradiště tvoří skalní výchozy, vysoké místy 10-15 m, které probíhají ve směru ZSZ-VJV v délce zhruba 300 m a rozdělují jeho plochu na tři nestejně velké části. Z jižní strany se na skalní výchozy přimyká vyvýšená centrální část hradiště – akropole, do které se vstupovalo dodnes dobře zachovanou klešťovitou bránou. Z východní, jižní a jihovýchodní strany je akropole chráněna menším jižním předhradím, jehož opevnění je na dvou místech ze strategických důvodů zesíleno dvojitou hradbou. Druhé, větší Vrstevnicový plán hradištěpředhradí chrání akropoli z východní a severní strany. Valy hradiště, které jsou pozůstatkem sesuté hradby, jsou převážně kamenné s podílem hlíny. Původní hradba tedy byla kamenito-hlinitá s vnitřní dřevěnou komorovou nebo roštovou konstrukcí. Obvod vnějšího valu měří přes 1,5 km a jím vymezená plocha má kolem 8 ha. V západní části akropole se dnes nachází studna, která sloužila dřevařům a zvěři. Je možné, že na jejím místě byla původně starší studna nebo cisterna na zachycování dešťové vody.

Počátky výzkumu Hradiště Věnec u Lčovic jsou spojeny převážně se slavnými jmény místních nebo jihočekých badatelů a v literatuře je známo od 40. let 19. století. O lokalitu se zajímal již v 60. letech 19. století český vlastenec a tajemník strakonického okresního zastupitelstva August Česlav Ludikar. Po něm to byli významné osobnosti jihočeské archeologie Jan Nepomuk Woldřich, rodák ze Zdíkova na Prachaticku a Jan Vratislav Želízko, rodák z nedaleké Volyně. V období mezi dvěma světovými válkami věnoval velkou pozornost hradišti na Věnci nejvýzPřesleny, keramika a kamenný nožík ze starších výzkumůnamnější jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Ten celé hradiště podrobně popsal a při výkopech v letech 1919-1921 získal také řadu nálezů. Během jeho výzkumu provedl zaměření hradiště Albín Stocký a jím vypracovaný podrobný plán byl pak používán až do roku 1993, kdy byl Prachatickým muzeem pořízen nový vrstevnicový plán.

Přestože se archeologové zajímají o hradiště Věnec již téměř 140 let, máme o něm zatím poměrně málo informací. Všechny dosavadní nálezy byly totiž získány většinou při starších, nedostatečně dokumentovaných výzkumech a drobných vkopech, nebo při povrchových průzkumech. Díky nim je ale možné datovat dobu vzniku a rozkvětu hradiště Věnec do 2. poloviny 6. a do 5. století př. Kr.
Z hradiště pochází řada nálezů, především zlomky nádob zdobené tuhováním, rasStudna na akropolitrovými pásy, kolky, rýhami, důlky a plastickými páskami. Z dalších předmětů je třeba uvést přesleny, svědčící o textilní výrobě, část žernovu, kamenný brousek, pazourkový nožík nebo křesadlo, část kamenného klínku a oblázky, které mohly sloužit jako munice pro obranu hradiště.

Významným nálezem je pětidílný článek bronzového opaskového řetězu honosného typu, který má analogie v některých bohatě vybavených hrobech na lokalitě Dürrnberg v Solnohradsku. Jedná se pravděpodobně o import, který na Věnci vlastnila vysoce postavená osoba někdy na počátku 5. století př. Kr.
Kromě nálezů datovaných do přelomu starší a mladší doby železné, pochází z hradiště i předměty z jiných období. První lidé zde pobývali snad již v období chamské kultury v závěru pozdní doby kamenné a není vyloučeno, že v pozdní době laténské bylo hradiště Věnec osídleno také Kelty.

Zatímco dříve bylo uvažováno o funkci hradiště jako refugia, kam by se mohli v případě nebezpečí uchýlit obyvatelé okolních zemědělských osad, dnes je naopak předpokládán jeho nadregionální význam a důležité postavení v rámci struktury osídlení minimálněVal akropole od východu v regionu středního Pootaví. Nepochybně se jednalo o významné opevněné mocenské centrum vyššího řádu, které ovládalo větší území. Podléhaly mu nejen nížinné neopevněné osady v širokém okolí, ale pravděpodobně také menší opevněné i neopevněné výšinné lokality, včetně lokalit typu dvorec (Herrenhof), ke kterým patří dvorec ohrazený příkopem a palisádou v poloze Hradec u Němětic na Strakonicku.

Hradiště Věnec mělo zřejmě také důležité postavení na významné dálkové komunikaci, spojující severní a jižní část střední Evropy. Jejím prostřednictvím byla česká kotlina spojena s Podunajím a hornorakouskou Solnou komorou a dostávaly se k nám po ní také luxusní výrobky z bohatých oblastí jižní Evropy.

HVal na severovýchodní straně předhradíradiště Věnec je jednou z nejdůležitějších archeologických nemovitých památek na Prachaticku, která svým významem daleko překračuje hranice našeho regionu a zaslouží si tedy odpovídající péči a ochranu.

 

TIP na výlet: "Po stopách Keltů"

 

Popisy k obrázkům a fotografiím:
Obr. 1. Pohled na hradiště Věnec od severozápadu.
Obr. 2. Vrstevnicový plán hradiště.
Obr. 3. Přesleny, keramika a kamenný nožík ze starších výzkumů.
Obr. 4. Studna na akropoli.
Obr. 5. Val akropole od východu.
Obr. 6. Val na severovýchodní straně předhradí.
 

ZPĚT NA ÚVOD

Autor textu a fotografií: Mgr. Marek Parkman, Prachatické muzeum