Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

 T I P Y    N A    V Ý L E T Y : A U T E M

Krajem Mistra Jana Husa

Po stopách Jakuba Bursy

Židovské památky regionu

 


 Krajem Mistra Jana Husa

Výchozí bod: Husinec
Trasa: Husinec-Horouty-Dvory- Lažiště- Švihov-Drslavice-Kratušín-Chlístov-
Kratušín- Zábrdí- Kratušín- ZáblatíDvory-selské baroko
Délka trasy: 18.6 km
Čas trasy:
00:23:20
Náročnost trasy: střední
Přístup: automobil
Občerstvení: Husinec, Kratušín, Záblatí

Zobrazit trasu na mapě

Výškový profil

 



K výletu rodným krajem Mistra Jana využijeme techniky 21. století a za místy jeho působení pojedeme automobilem. Výpravu začneme v nám už známém Husinci, snad jeho rodišti. Projíždíme osadou Horouty, kde je dochována jedna z nejstarších usedlostí z okolí, Alšův statek, odkud pocházela jedna větev rodu malíře Mikuláše Alše. V další malebné vesničce Dvory nás zaujme hned z kraje vsi stavení č.p. 11 vystavěné Jakubem Bursou v roce 1855. Ve vstupu do domu bylo údajně použito ostění z blízkého Hrádku u Husince. Jiná varianta říká, že ostění pochází z místního hradiště Brdo, které leží asi 600 metrů jižně od vsi. Nade Dvory mineme vpravo kapličku, odkud býval krásný výhled (než vyrostl les) na Lažiště s Boubínem a Bobíkem v pozadí. Bylo to oblíbené místo malíře Cyrila Chramosty, který zde namaloval několik svých obrazů. Přejedeme Němčský potok a vystoupáme do Lažiště. Okolí obce bylo osídleno snad už před pěti tisíci lety, ovšem první zmínka o vsi je až z 13. století. Původní kostel byl románský, později byl přestaven v gotickém slohu. Dodnes jsou v kostele s. Mikuláše zachovány staré fresky ze znaky Rožmberků. Zajímavostí je, že zde jako farář působil kardinál Miloslav Vlk. Drslavice-tvrzA jedna pověst nám říká, že na místním hřbitově odpočívají rodiče Jana Husa. V současnosti je osada vesnickou památkovou zónou a to z důvodů zachovaných roubených špýcharových domů slovanského rázu, ovšem ovlivněného alpskou architekturou-zdobením čelních štítů či zabudovanými pavláčkami. Památná jsou zejména stavení č.p. 15, 16, 20, 22 6 a 9. Domů se mohlo zachovat více, nebýt neopatrnosti sedláka Vondry, který zde způsobil požár, při kterém vyhořelo 8 domů na horní straně návsi. To se stalo v roce 1553.
Z Lažiště pojedeme úzkou silničkou okolo starých lip ve Švihově do Drslavic. Zde se nachází gotická tvrz z poloviny 14. století, přestavěná v roce 1771 na sýpku. Současní majitelé, rodina Švejdů, ji znovu upravuje do podoby před touto přestavbou. V budoucnu by zde mělo být stylové pohostinství a ubytování. Z Drslavic se vypravíme do Kratušína, kde podle jedné legendy se měl narodit Jan Hus: u kapličky na rozcestí pěti cest přišly na Husovu matku náhle porodní bolesti, když spěchala za matkou do Dobišova mlýna. Dnes zde můžeme spatřit krásnou barokní kapličku s širokou bání a navštívit místní hospodu. Cestou do Chlístova je pěkný výhled do širokého údolí, kterým protéká Blanice v pozadí s vrchem Bobík. V Chlístově stojí památná lípa, stará snad 680 let, její obvod je 10 m. Podle pověsti zde kázával Jan Hus. Lípu před poražením zachránil místní sedlák Fidler, když ji i s pozemkem koupil a umístil na ní pamětní tabulku. Z ChlístovaChlístov-Husova lípa se vrátíme zpět do Kratušína a jedeme rovně do Zabrdí. Před vesničkou je malá jeskyně s horolezeckou stěnou a v samotné vsi nás zaujme výstava Betlémů. Je jich zde vystaveno přes 500, jak českých, tak zahraničních. Otevřeno je celý den a vstup volný. Opět se vrátíme do Kratušína, kde odbočíme vlevo a údolím Blanice s četnými sejpy (haldy hlušiny po rýžování zlata) podél toku se dostaneme do Záblatí. Ve 14. století přináleží Záblatí k panství hradu Hus. Už v roce 1400 dostává osada od krále Václava IV. městské právo, možnost užívání obchodní stezky do Pasova či právo týdenního trhu. V roce 1580 povoluje Vilém z Rožmberka Záblatským vařit pivo. Záblatí leželo na hranici českého a německého osídlení a v různých století byla převaha v zastoupení obou stran v různých poměrech. V polovině šestnáctého století převažuje německé, stejně tak od doby pobělohorské. České pak před Bílou Horou a potom až po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. V okolí městečka se dolovalo jak zlato, tak stříbro, těžba byla ukončena až po roce 1820. Nejvýznamnější památkou obce je gotický kostel sv. Jana Křtitele Záblatí-kostel sv.Jana Křtitelez poloviny 14. století, přestavěný v 16. století, doplněný kaplí sv. Jana Nepomuckého v roce 1733 a opravený po požáru v roce 1874. V kostele jsou dochovány pozdně gotické malby či oltář ze 17. století. Na náměstí nás zaujme ještě památná kašna či stará boží muka při cestě na Dobrou Vodu.
Za Záblatím, ve směru na Řepešín, byla vybudována 3,4 km dlouhá naučná stezka Na soutoku. Stezka vede kaňonovitým údolím Blanice a prochází stejnojmennou přírodní rezervací. Stezka je vybavena informačními panely s výklady o přírodních procesech zde probíhajících. (Délka trasy 17 km)

ZPĚT na seznam výletů


 Po stopách Jakuba Bursy 

Výchozí bod: Vlachovo Březí
Trasa: Vlachovo Březí-Dolní Nakvasovice-Bušanovice- Předslavice- Marčovice-
Litochovice-Čepřovice-Jiřetice-Vlachovo BřezíDvory
Délka trasy: 26.3 km
Čas trasy:
00:31:26
Náročnost trasy: střední
Přístup: automobil, cyklo
Občerstvení: Vlachovo Březí

Zobrazit trasu na mapě

Výškový profil

Málokde u nás najdeme takového lidového stavitele či spíše zedníka-umělce jako byl Jakub Bursa. Ač svá díla zhotovil někdy v polovině 19. století, okouzlují nás jeho stavby doposud.
Jakub se narodil Janovi a Anně Bursovým 21. 7. 1813 v Dolních Nakvasovicích. Ve vlachovobřezské škole nepatřil k nejpilnějším žákům, neboť jako většina jeho vrstevníků musel doma pomáhat s hospodářstvím. Vyučil se u svého otce zedníkem, v roce 1831 byl přijat do cechu vlachovobřezských zedníků a začal pracovat jako mistr. Pracovní zkušenosti sbíral i v Německu. Jeho osobní život však nebyl dvakrát radostný, neboť mu předčasně zemřely první dvě manželky a na výchovu svých dítek byl někdy i sám. Až po delším čase se oženil potřetí. Malý domek mu vyhořel a když si postavil ve Vlachově Březí nový, přišel o něj opět.
JiřeticeChalupy, zvláště jejich štíty, či kapličky Jakuba Bursy se vyznačují na první pohled svérázným rukopisem. Mezi znaky tohoto rukopisu patřilo zejména boží oko, orámované trojúhelníkem či půlkruhem. Štíty mají bohatou reliéfní výzdobu s četnými nápisy. Výzdoba se lišila podle charakteru stavby. Na kovárnách bylo například znázorněno kovářské náčiní, na hospodách pak stůl s pivem, kořalkou či pečivem. To můžeme vidět na bývalých hospodách v už dříve zmíněných vsích Radhosticích č.p. 23 nebo Kovaníně č.p. 15.
Bursa vše zhotovoval bez patřičných plánů a jelikož škol moc neužil, tak v textech můžeme najít dodnes spoustu chyb. Na stavbách si ale moc peněz nevydělal a za jeho života nebyl nikdy oceněn. Přesto stále trval na svých náročných reliéfních výzdobách, snad ke konci svého mistrování z nich slevil. Ve svých nejlepších letech zaměstnával až čtyřicet zedníků, které každý týden vyplácel v hospodě. Útratu v hospodě pak zaplatil za každého včetně hospodského. Zemřel zcela v ústraní, v obecním chudobinci ve Vlachově Březí 19. 8. 1884.Chocholatá Lhota
Za stavbami Jakuba Bursy vyjedeme z nám už známého Vlachova Březí, a to rovnou do jeho rodiště, do Dolních Nakvasovic. Zde na konci vsi přestavěl v roce 1847 statek č.p. 9. Štít je jednoduše zdoben, uprostřed je kříž s mučícími nástroji a na branou oddělené sýpce si můžeme přečíst, že STALO SE NOWE WISTAWENI ZA WRANCE TWRZICKIHO ROKU 1847. Další zastávkou jsou Bušanovice, kde se dochovaly štíty domů č. 27 z roku 1847 (ten je stejný jako na hospodě v Miloňovicích) a č.p.13 z roku 1860. V Tvrzicích jsou dochovány stavby z pozdějšího Bursova období č.p. 7 z roku 1860, bývalý hostinec č.p. 9 z roku 1862 či č.p. 11 z roku 1862. Dalším naším cílem jsou Předslavice, kde na návsi najdeme asi nejlepší Bursovy práce a to vjezd do domu č.p. 18 a č.p. 4. Nad vraty jsou nástavce se sloupky, plastické reliéfy, obrázky a nápisy. Na statku u Malinů č.p. 4, který zde hospodařil od roku 1655, je pod římsou nápis POZEHNANI TOMU DOMU WISTAWEL SEM NEWIM KOMU GEDINE SAMEMU PANU BOHU LP 1848. Zde vidíme, že není G jako G, neboť toto G je vlastně obrácené písmeno J. Přes Marčovice dojedeme do Litochovic, kde obdivujeme usedlost č.p. 2 se štítem selského baroka. V Čepřovicích je nejspíš dílem Jakuba Bursy č. p. 17: uzavřená usedlost s obloukovým vjezdem s nástavcem. Štít je zdoben reliéfy sloupků, volutami a samozřejmě božím okem. V Jiřeticích nás okouzlí opravený, modře laděný statek č. p. 4 z roku 1843. Zde o autorství není pochyb, Bursa se zde podepsal. Jedná se o uzavřenou usedlost se štítem nad vjezdem, obytným stavením i sýpkou. Usedlost je Předslavicezdobena i figurální výzdobou a nápisy: RENOWACI  STALO  SE  WISTAVENI  ROKU  LETA  PANE  1843 MENO  WISTAWITEL  GE  TOMAQ  BOQKA  ZEHO  MAZELKO  STALOSE PODPISOWATEL  MENA GEGAKUB  BURSA. Nad vjezdem je malba sv. Václava. Další Bursovou usedlostí je č. p. 12 z roku 1852 s baňatými sloupky ve štítu sýpky.
Přes Bohunice a Tvrzice se vrátíme zpět do Vlachova Březí. Vlachovobřezským to přece jen nedalo a roku 1984, při stém výročí jeho úmrtí, osadili pamětní desku na budovu tehdejšího MNV s dedikací: „Na paměť Jakuba Bursy, zednického mistra, tvůrce JIHOČESKÉHO LIDOVÉHO BAROKA, který žil a zemřel 19.8.1884 ve VLACHOVĚ BŘEZÍ. Z života radovat se uměl, práci nade vše ctil. Chudý na svět přišel, chudý ho opustil“.
(Délka trasy 26,3 km)

ZPĚT na seznam výletů


 Židovské památky regionu

Výchozí bod: Vlachovo Březí
Trasa: Vl. Březí – Dub – Hoštice u Volyně – Čkyně – Hradčany – Libotyně - Vl. Březí
Vlachovo Březí-židovský hřbitovDélka trasy: 48.3 km
Čas trasy: 00:51:14
Náročnost trasy: nižší
Přístup: autem
Občerstvení: Vlachovo Březí, Čkyně, Dub, Hoštice

Zobrazit trasu na mapě

Výškový profil


 


Než sednete za volant a vyrazíte na další výlet, měli byste vědět, že významnou komunitou na území Šumavy a Pošumaví byli Židé. První židovské osídlení těchto míst bychom hledali někdy v 16. století a většina těchto pošumavských Židů byla německy mluvící. Nejpočetnější židovská komunita na Šumavě byla v Nýrsku, kde tvořila až třetinu zdejšího obyvatelstva. V našem regionu to bylo daleko méně a mezi nejvýznamnější místa se židovským osídlení patří Vlachovo Březí, Dub, Hoštice u Volyně a zvláště Čkyně.
Výlet za židovskými památkami můžeme začít třeba v nám už známém Vlachově Březí. I zde počátky osídlení sahají do 17. století. Židovské ghetto bylo založeno místní vrchností a tudíž na panských pozemcích za městem. Postaveno bylo 12 domů, později Dub-židovský hřbitovpřibyly další dva spolu se synagogou a špitálem. Po roce 1848 začali Židé expandovat z ghetta a otevírají své obchody i ve městě. Nejvíce Židů zde bylo v roce 1860 a to 112. Ovšem počet židovských obyvatel klesal a poslední zdejší rabín zde končí v roce 1907, židovská obec přestává existovat a v roce 1924 byli její bývalí členové převedeni k židovské obci volyňské. Synagoga byla prodána manželům Stuchlým za 6 000 Kč. I proto se dochovala dodnes i když už ji stěží poznáte. Najdete ji blízko náměstí, jen pár desítek metrů jihovýchodně od kostela Zvěstování Panny Marie. V druhé polovině 90. let 20. století byl židovský hřbitov opraven. Dominantou hřbitova je, už dříve zmiňovaný, javor, připomínající židovský sedmiramenný svícen-symbol naděje. Najdeme zde asi 170 náhrobků, nejstarší barokní z 18. století. Na hřbitov se dostaneme z náměstí směrem na Nakvasovice a u bývalého Schmiedova pivovaru odbočíme vpravo. Hřbitov je volně přístupný veřejnosti.
Podobný osud měla židovská obec v Dubu, která byla přičleněna v roce 1906 k obci volyňské. A ze synagogy vznikl též obytný dům. Hřbitov najdeme na kraji lesíka necelý kilometr za městečkem. Vzrostlé stromy tu starým náhrobkům tvoří pěknou kulisu.
V Hošticích u Volyně převzala synagogu a hřbitov volyňská obec v roce 1899. Synagoga byla prodána též soukromníkům, a to za 20 zlatých, s podmínkou, že místo nesmí být Hoštice-židovský hřbitovznesvěceno a bude-li synagoga zbořena, může zde být pouze zahrádka. Synagoga stojí dodnes a poznáte jí snadno neboť na rozdíl od ostatních stavení má velmi jednoduchý a přísný štít. Hřbitov leží asi kilometr západně od vsi při staré cestě do Strunkovic nad Volyňkou a najdete ho čerstvě upravený společností Matana s přibližně 50 náhrobky. Nejstarší nese dataci 1735.
Poslední zastávkou výletu bude Čkyně (můžete si vyzkoušet vyslovit i její 200 let starý název Čkjn, německý a s háčkem). Zde je židovské osídlení připomínáno již v 16. století, počet židovských obyvatel rostl během třicetileté války a nejvíce židovských obyvatel zde bylo v roce 1825, 151, což bylo 22 % veškerého obyvatelstva. Nejvýznamnějším zdejším židovským rodákem byl děkan pražské právnické fakulty Alois Zucker. V 18. století zde byla postavena první synagoga, která sloužila do roku 1827, kdy byla přestavěna na sýpku. Synagoga stála v areálu panského dvora Vysoký Dvůr a zcela zmizela i s bývalou tvrzí v roce 1977, kdy byla zbourána a na jejím místě postaveny paneláky.
Nová synagoga byla postavena v roce 1828. Svému účelu sloužila do začátku 1. světové války, později zde byla dílna. Po roce 1991 se začala opravovat díky Společnosti pro obnovu židovské synagogy ve Čkyni. Synagoga je prostá klasicistní stavba a je spolu Čkyně-synagogas bechyňskou nejstarší dochovanou synagogou v jižních Čechách. Záměrem společnosti je vytvořit zde jakési regionální židovské muzeum a víceúčelové kulturní zařízení, knihovnu či koncertní a přednáškové síně zaměřené na židovskou kulturu. Synagoga stojí nedaleko centra obce, směrem k vlakovému nádraží.
Židovský hřbitov najdeme za železničním přejezdem, směrem na Prachatice. Byl založen ke konci 17. století, v 19. století byl rozšířen. Nejstarší náhrobek je z roku 1688 a poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Márnice je z 19. století a je na něm umístěna pamětní deska připomínající zdejší židovské osídlení a oběti holocaustu. Hřbitov má i své speciální „dětské oddělení“. Na židovském hřbitově ve Čkyni bylo od roku 1688 pohřbeno asi 500 osob. Od hřbitova se vrátíme přes Hradčany a Libotyni zpět do Vlachova Březí.
Své židovské obyvatele měly i další obce regionu jako například Přečín, Lčovice, Bošice, Bohumilice, Budilov či Svatá Máří. (Délka trasy 46 km)Čkyně-židovský hřbitov

ZPĚT na seznam výletů


 
 

Text a fotografie: Ing. Josef Pecka