Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

Lštění (obec Radhostice)

Nejstarší zpráva o vesnici pochází z roku 1354. V roce 1351 se Lštění stalo součástí vimperského panství a s ním sdílelo do roku 1848 další dějinné osudy. Od roku 1964 patří k obci Radhostice.


První zpráva o ustanovení zdejšího kněze je z roku 1367, v 16. století zde vznikla i poustevna. V letech 1508 – 1519 v ní žil Matěj Poustevník, svérázný českobratrský myslitel. Ideovým centrem vesnice, ležící na horském hřbetu táhnoucím se od Vlachova Březí k Mařskému vrchu (Lysé skále, 907 m n. m.), a okolí je od středověku kostel sv. Vojtěcha, k němuž se váže starobylá svatovojtěšská tradice. V roce 1718 zde byla zřízena samostatná fara. Kult sv. Vojtěcha vzrostl v barokní době a od té doby je Lštění (nazývané též Svatý Vojtěch nebo Vojtěch) známým poutním místem.


Svatý Vojtěch, od roku 983 druhý biskup pražský, pocházel z knížecího rodu Slavníkovců (narodil se na rodovém sídle v Libici nad Cidlinou kolem roku 956) a byl vynikající osobností raně středověkých Čech. Byl to první Čech evropského formátu. Zemřel mučednickou smrtí roku 997 na misijní cestě k pohanským Prusům v Pobaltí a potom byl svatořečen.


Podle staré tradice (legendy) se Vojtěch při svém konečném odchodu z vlasti zastavil na pošumavském návrší, občerstvil se pramenitou vodou a požehnal české zemi.
Původní kostelík sv. Vojtěcha byl postaven ve druhé polovině 13. století; jeho část je zachována v nynější kostelní sakristii. Za kněžny Marie Arnoštky z Eggenbergu byl na místě kostelíka, z větší části zbořeného, vybudován v letech 1739 – 1741 ve slohu vrcholného baroka nynější kostel sv. Vojtěcha. Za stavitele kostela byl považován italský architekt Antonín Erhard Martinelli, projektant českobudějovické radnice, avšak zesnulý historik PhDr. Josef Hanzal, rodák z Radhostic, prokázal ve své studii z roku 1981, že stavitelem svatovojtěšského kostela byl jihočeský polír


František Fortin a že A. E. Martinelli provedl pouze dílčí úpravy jeho projektu. (Josef Hanzal je pohřben na hřbitově u kostela sv. Vojtěcha a na jeho rodném domě v Radhosticích je umístěna pamětní deska.)


Kostel sv. Vojtěcha je jednolodní stavba s věží nad průčelím. Jeho mobiliář je většinou barokní (portálový hlavní oltář se sochami sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, kazatelna, varhany), z druhé poloviny 13. století pochází kamenná křtitelnice. Krásný kostelní interiér byl částečně poškozen vandalskou krádeží.
 

Z první poloviny 18. století pocházejí i kaple v sousedství kostela – kaple Nanebevzetí Panny Marie a kaple sv. Vojtěcha nad pramenem, z něhož prý pil i Vojtěch, stojící na místě kaple starší; památkovou hodnotu má i fara.


Lštění navštívili spisovatelé Jan Neruda, Adolf Heyduk, Jindřich Šimon Baar a Karel Klostermann.

 ZPĚT

Literatura:
Josef Hanzal: Stavba barokního kostela ve Lštění. In: Jihočeský sborník historický 50, 1981, č. 3, s. 157 – 165.