Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

 Židovské památky v Kraji pod Šumavou

 

Synagoga Čkyně
Židovský hřbitov Čkyně
Synagoga Vlachovo Březí
 Židovský hřbitov Vlachovo Březí
Synagoga Dub
Židovský hřbitov Dub
 Židovský hřbitov Hoštice u Volyně



Čkyně-synagogaŽidovské památky ve Čkyni, Vlachově Březí a Dubu vydávají poslední svědectví o existenci někdejšího židovského osídlení v této části okresu Prachatice. Nejstarší židovské osídlení v tomto regionu existovalo již koncem 16. století ve Čkyni, ve Vlachově Březí a v Dubu sahají počátky židovského osídlení do začátku 17. století. Poslední židovští obyvatelé v těchto obcích žili do německé okupace českých zemí, přičemž náleželi jednak k Židovské náboženské obci ve Vimperku (židé ze ČkynČkyně-synagogaě), jednak k Židovské náboženské obci ve Volyni (židé z Vlachova Březí a Dubu).
 

Za německé okupace českých zemí bylo židovské obyvatelstvo vystaveno brutální rasové perzekuci nacistů, které padla ze oběť jeho většina. Tak tomu bylo i v uvedených třech obcích. V roce 1942 byli vlachovobřezští a dubští židé zařazeni do transportu Akb vypraveného z Českých Budějovic do koncentračního tábora v Terezíně (tzv. ghetta) a nikdo z nich nacistickou genocidu nepřežil. V témže roce byli čkynští židé v počtu 14 osob deportováni přes shromaždiště v Klatovech také do terezínského ghetta a rovněž byli nacisty umučeni. Pouze dva židovští občané Čkyně německou okupaci přežili, a to díky tzv. smíšeným manželstvím. Nyní již ve zmíněných obcích nežijí žádní židovští obyvatelé.
 

Čkyně-synagogaVe Čkyni se nachází bývalá  synagoga a židovský hřbitov. Synagoga (čp. 105) stojí v centru městečka a je to v pořadí již druhá zdejší synagoga. Starší synagoga, snad z 18. století, stála v prostoru tzv. Vysokého dvora, ale v 19. století ji tehdejší majitel čkyňského panství dr. Karel Claudi adaptoval po dohodě se zdejší židovskou obcí na hospodářský objekt a jako náhradu postavil svým nákladem synagogu novou (čp. 105). Někdejší stará synagoga byla spolu s dalšími budovami Vysokého dvora zbořena ve druhé polovině 20. století.


Synagoga z roku 1828 je postavena v prostém klasicistním slohu a zahrnujČkyně-židovský hřbitove hlavní modlitebnu, zimní modlitebnu, která je pozdější přístavbou, a další prostory, jež kdysi sloužily jako židovská náboženská škola a byty duchovních. Pravidelné bohoslužby se v ní konaly do roku 1895 a příležitostně asi do konce první světové války. Pravidelné bohoslužby po tomto roce probíhaly ve Vimperku, kam bylo ze Čkyně převedeno i sídlo židovské obce. Po roce 1922, kdy byla synagoga prodána do soukromého majetku, byla adaptována na obytný dům a řemeslnickou dílnu, avšak po roce 1990 byla vykoupena do vlastnictví obce Čkyně a byla zahájena její rekonstrukce. Cílem rekonstrukce, která dosud probíhá a o niž pečuje Společnost pro obnovu synagogy ve Čkyni, o. p. s., je vybudování židovského muzea pro jihozápadní Čechy v hlavní modlitebně, židovské modlitebny a koncertní síně v zimní modlitebně a výtvarné galerie, výstavní síně a knihovny se studovnou v ostatních prostorách.
 

 Židovský hřbitov ve Čkyni, který je situován asi 500 m jihovýchodně od městečka (nad železniční tratí Strakonice – Vimperk), byl založen koncem 17. století a nejstarší Čkyně-židovský hřbitovdochované náhrobky na něm pocházejí z konce 17. a ze začátku 18. století. Do roku 1938 byl ve vlastnictví Židovské náboženské obce ve Vimperku a pohřbívalo se na něm ze Čkyně a okolí do roku 1942 – do deportace zdejších a okolních židů do Terezína. Nyní je hřbitov ve správě Židovské obce v Praze.
 

Na hřbitově se nachází hodnotný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Zvláštností hřbitova je západní orientace většiny jeho náhrobků, pouze náhrobky na dětském oddělení při západní části ohradní zdi mají orientaci východní. Ve druhé polovině 20. století hřbitov zpustl, byl poškozen vandaly a jeho márnice zchátrala.


V letech 1982 – 1995 byl hřbitov nákladem a péčí Obecního úřadu (dřívČkyně-židovský hřbitove MNV) ve Čkyni, Okresního úřadu (dříve ONV) v Prachaticích a Židovské obce (dříve ŽNO) v Praze opraven. Márnice byla pietně upravena (i s finančním příspěvkem dvou soukromých dárců) na památník židovských obětí nacismu ze Čkyně a okolí. V poslední době byl narušen estetický vzhled hřbitova problematickým kácením starých zdravých stromů, provedeným z rozhodnutí hřbitovní správy Židovské obce v Praze.


Ve Vlachově Březí existuje bývalá synagoga a židovský hřbitov.  Synagoga (čp. 6), která se nachází v prostoru Husovy (v minulosti Husinecké) ulice spolu se zbylými domky Vlachovo Březí-židovský hřbitovněkdejšího ghetta, byla postavena jako dřevěná (roubená) stavba po roce 1787. Bohoslužbám sloužila do počátku 20. let 20. století a byla to poslední roubená židovská svatyně v českých zemích. Roku 1924 byla prodána soukromému majiteli, který ji přestavěl na obytný dům. Přestavbou ztratila původní sakrální charakter, pouze někdejší srub je v jejím exteriéru dosud patrný.


 Židovský hřbitov ve Vlachově Březí, který leží na severním okraji města (v sousedství bývalého Schmiedova pivovaru), ve vzdálenosti asi 400 mŽidovský hřbitov Vlachovo Březí od městského centra, existoval patrně od konce 17. století. Pohřbívalo se na něm z Vlachova Březí a okolí a poslední pohřeb se tam konal v roce 1932. Na hřbitově se dochoval hodnotný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Od doby německé okupace však hřbitov pustl, byl poškozován a vykrádán vandaly a z jeho márnice zbyla ruina.
V letech 1987 – 1999 byl hřbitov nákladem a péčí Obecního úřadu (dříve MNV), Okresního úřadu (dříve ONV) v Prachaticích a Židovské obce v Praze, jeho nynějšího majitele, opraven. Márnice byla rekonstruována jen částečně, symbolicky. V posledních letech je hřbitov opět poškozován vandaly.


V Dubu se nachází bývalá synagoga a židovský hřbitov. V obci je dosud patrné někdejší ghetto – v ulici směrem na Javornici. V této ulici je také situována  bývalá synagoga (čp. 10), budova patrně z 18. století, která sloužila bohoslužbám do doby před první světovou válkou, ale pak byla prodána soukromému majiteli a přestavěna na obytný dům. V něm pouze jediné zachované kostelní okno (směrem do zahrady) připomíná jeho původní sakrální poslání.


 Židovský hřbitov v Dubu, který leží na návrší v lese zvaném Na Hájku, Židovský hřbitov Dubve vzdálenosti asi 1 km od městyse, byl založen patrně na počátku 18. století. Dochoval se na něm hodnotný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Pohřbívalo se na něm z Dubu a okolí a poslední pohřeb se tam konal roku 1940. Podle svědectví pamětníků existovala v horní části hřbitova, kde nejsou hroby, márnice, snad dřevěná, jež zmizela beze stopy. Od doby německé okupace hřbitov pustl a byl poškozován vandaly.
Od roku 1992 byla zahájena péčí Obecního úřadu v Dubu, Okresního úřadu v Prachaticích a Židovské obce v Praze, nynějšího majitele, oprava hřbitova, která probíhá – nyní za spoluúčasti Krajského úřadu v Českých Budějovicích – dosud. V poslední době byl hřbitov poškozen vichřicí a opět vandaly.Hoštice-židovský hřbitov
 

Počátky židovského osídlení v Hošticích u Volyně nejsou známy, ale již v první čtvrtině 18. století zde existovala židovská obec. Synagoga ve vesnici byla zbořena kolem roku 1904.  Židovský hřbitov leží ve vzdálenosti asi 1 km severozápadně od vesnice, směrem na Strunkovice nad Volyňkou, na Kalném vrchu – na okraji lesa. Byl založen Hoštice-židovský hřbitovve druhé čtvrtině 18. století, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1735. Pohřbívalo se na něm do konce 19. století, dokdy ve vsi existovala židovská obec.
Malebný hřbitůvek nenesl před opravou (realizovanou Židovskou obcí v Praze) stopy devastace, spíše jen opuštěnosti a zpustnutí. Nejsou tam patrné novodobé náhrobky, pouze starobylé stély.

 

 

 

Najděte na mapě židovské památky

TIP na výlet: "Židovské památky regionu"

  

ZPĚT na úvod

 

Autor textu:
Jan Podlešák: Židovské památky na Prachaticku a Strakonicku. In: Naše dny se naplnily. Z historie Židů v jižních Čechách. České Budějovice 2002, s. 169-181.

Foto: Josef Pecka, Ivana Řandová