Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Español

Jihočeské hipostezky

Informace o hipoturistice (trasy, mapy, zastavení) v Jihočeském kraji naleznete zde.

logo

Rekonstrukce areálu fary (IKS Malenice)

Jsme partnery v projektu "Rekonstrukce areálu fary" v Malenicích a její přestavby na informační a kulturní středisko.


Více informací je k dispozici zde.

 

Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím ROP Jihozápad a státního rozpočtu ČR.

Kontakt

Občanské sdružení CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP

sídlo/kontaktní adresa: 

Archiváře Teplého 102, 387 06  Malenice

telefon: 

383 390 134,
724 058 536

e-mail: 

info@krajempodsumavou.cz,        info@chanceinnature.cz

www.chanceinnature.cz
 

 logo chance

Najdete nás na facebooku

logo facebook

Partneři

logo MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech

Poznej Pošumaví

logo mas pošumaví

Obsah

 N A U Č N É     S T E Z K Y    
V     K R A J I    
P O D    Š U M A V O U 

Javorník
Pod Vyhlídkou
Prachatické hradby
Svatopetrská
U Irů lípy
Kolem Prachatic
Zlatá stezka - Prachatická větev
Na soutoku - Záblatí
Hornická naučná stezka Albrechtovice u Záblatí
Naučná stezka Sudslavický okruh v přírodní rezervaci Opolenec 

  


 JAVORNÍK

  • výchozí bod: Javorník (parkoviště v obci) u Vacova, cca 15km SZ od Vimperka směrem na Kašperské HoryMapaMapa 2
  • konec: výchozí bod
  • délka: 2 okruhy ( 7,5 + 11,5 km)
  • počet zastávek: 16, 21
  • zaměření: přírodně naučná + ekologická výchova (péče o ptactvo, genofondové plochy, učebna pod širým nebem...). Prochází okolím vrchu Javorník (rozhledna)
  • typ stezky: pro pěší
  • náročnost: malá, malé převýšení, 750 (935)-1089 m.n.m., vhodné pro školy a hromadné návštěvyJavorník rozhledna
  • čas pro prohlídku: 2 hodiny
  • značení: značky naučné stezky, tabule
  • průvodce: Naučné stezky prachatického okresu, 1992: Nauš et. Záveský, (Stanice mladých ochránců přírody Prachatice)
  • doba návštěvy: bez omezení
  • mapa: Šumava - Prachaticko
  • poznámky: Průvodce Naučné stezky prach.okresu, 1992 k dostání na Centrum ekologické výchovy Dřípatka, Rumpálova ul., 383 01 Prachatice (0338/22806). Místo je krajinářsky velice atraktivní
  • správce stezky: RŽP OkÚ Prachatice (0338/373223,6) + KČT a vlastníci
  • najděte na mapě

 

 POD VYHLÍDKOU

  • výchozí bod: Zdenice u Prachatic, cca 1,5km J od Zdenic
  • konec: výchozí bod
  • délka: 0,85 + 0,35km
  • počet zastávek: 33 + 26
  • zaměření: přírodně naučná + ekologická výchova (péče o ptactvo, genofondové plochy, učebna pod širým nebem...). Prochází přírodní památkou Pod Vyhlídkou (PP)
  • typ stezky: pro pěší
  • náročnost: malá, malé převýšení, 764-775 m.n.m., vhodné pro školy a hromadné návštěvy
  • čas pro prohlídku: 2 + 2 hodiny
  • značení: značení pro NS + tabule
  • průvodce: Původce naučnou stezkou, 1977: Novotná et. Záveský, (Stanice mladých ochránců přírody Prachatice)
    Naučné stezky prachatického okresu, 1992: Nauš et. Záveský, (Stanice mladých ochránců přírody Prachatice)
    Průvodce naučnou trasou v areálu Stanice mladých ochránců přírody u Zdenic, 1993: Nauš et. Záveský, (Stanice mladých ochránců přírody Prachatice)
  • doba návštěvy: v areálu a PP po dohodě s NGO Dřípatka (0338/22806), mimo bez omezení
  • mapa: Šumava - Prachaticko
  • poznámky: Průvodce Naučné stezky prach.okresu, 1992 k dostání na Centrum ekologické výchovy Dřípatka, Rumpálova ul., 383 01 Prachatice (0338/22806), místo je první školní přírodní rezervací v ČR
  • správce stezky: NGO Dřípatka a CEV Dřípatka (SMOP)
  • najděte na mapě


ZPĚT na úvod
 

 PRACHATICKÉ HRADBY

  • výchozí bod: Prachatice - pod Dolní bránouPrachatice brána
  • konec: výchozí bod
  • délka: 1,2 km
  • počet zastávek: 5
  • zaměření: historie, archeologie
  • typ stezky: pro pěší
  • náročnost: malá
  • čas pro prohlídku: 1 hodina
  • značení: tabule
  • průvodce: tištěného průvodce možno zakoupit v Informačním středisku Prachatice
  • doba návštěvy: bez omezení
  • mapa: Prachatice - plán města
  • poznámky: pouze panely, ale naprosto jednoznačná trasa
  • správce stezky: Město Prachatice
  • více informací: V Prachaticích to s naučnými stezkami myslí opravdu vážně - jen ze samotného města vedou čtyři. Jednou z nich je i cesta kolem prachatických hradeb. Prachatice patří mezi města, která byla cíleně založena. V tomto případě šlo o centrum na Zlaté stezce, staré obchodní cestě, po které se dopravovala sůl z Bavorska. Výstavba začala koncem 13. století, ze začátku 14 století je Prachtice kostelv Prachaticích krásný gotický kostel sv. Jakuba. Městské opevnění je mladší - dvě městské brány a valy s palisádou byly zřízeny až ke konci 14. století. Teprve v první polovině 15. století byl postaven první pás kamenných hradeb, vnější hradby s válcovitými baštami je až z první poloviny 16. století. Z bran se po přestavbách zachovala pouze Písecká (Dolní), Pasovská (horní) brána byla v 19.století zbourána. Její přesnou polohu upřesnil až archeologický výzkum, provedený před 10 lety.
    Dolní bránou se vstupuje do historické části města. Stejně jako opevnění, je i brána dvojitá. Na vnější hranolovité věži je sgrafito s rožmberským jezdcem a rožmberskými růžemi, ozdobená je atikovým cimbuřím. Současně s přestavbou opevněné byla v 16. století vystavěna nebo přestavěna v renesančním slohu řada domů. Této činnosti se přímo účastnili mistři z Itálie.Opevnění bylo v té době zdvojeno. Změnila se vojenská výzbroj i taktika. Válcovité bašty ve vnějším opevnění umožnily nejen střelbu vpřed, ale i střelbu na útočníka, který pronikl až ke hradbám. Do dnešní doby se zachovalo sedm těchto bašt. Poté, co již neměly vojenské využití, byly některé upraveny k obývání, jiné byly využity i přímo jako součást domů.
    Rozkvět i úpadek Prachatic přímo souvisel se Zlatou stezkou - hlavním zdrojem soli pro celý stát. Od státní hranice až do Písku byly Prachatice jediným opevněným městem na stezce. Provoz rozhodně nebyl malý - odhaduje se, že zde procházeloPrachatice hradby více než 1000 soumarů týdně. Město však mělo příjmy i z výtěžků rybníků a především z piva a pověstné pálenky.
    K opevnění města nepatřily pouze brány a hradby. Nad horní bránou byl pevnostní rybník, z něhož byl napouštěn hradní příkop. Sklepy měšťanských domů byly vybaveny studnami - město tak bylo nezávislé na vnějších zdrojích vody.
    Dnes můžeme posoudit, jak se městské opevnění osvědčilo. Ještě před vybudováním kamenných hradeb dobyl Prachatice v roce 1920 Jan Žižka z Trocnova - a to dokonce dvakrát. Přo druhém dobytí byla pobyta většina obyvatel, někteří byli upáleni v sakristii kostela sv. Jakuba a město zůstalo trvale obsazené husitskou posádkou.
    Na jaře roku 1620 se město postavilo na stranu českých stavů. Odveta na sebe nenechala dlouho čekat - již v květnu se Prachatice pokusil dobýt plukovník Baltazar Maradas. Útok však skončil neúspěšně. V září téhož roku však císařský generál Karel Buqoy město dobyl. Došlo - jak už to ve válkách bývá - k vraždění Prachatice - stará a nová radniceobyvatelstva, Prachatice byly donuceny zaplatit výpalné 4500 zlatých a byla jim odebrána privilegia. Stavovské vojsko bylo krátce potom poraženo na Bílé hoře. Změna politických poměrů měla i své hospodářské důsledky. Habsburkové omezovali dovoz soli z Bavorska a dávali přednost vlastním ložiskům. Nakonec byl císařský sklad soli v Prachaticích zrušen a přenesen do Českého Krumlova. Úpadek Prachatic se projevil i v nedostatku prostředků na výstavbu nových domů. A tak paradoxně tato situace pomohla k zachování nádherného renesančního jádra města.
  • najděte na mapě


ZPĚT na úvod

 

 SVATOPETRSKÁ 

  • výchozí bod: Prachatice - SkalkaPrachatice, skalka
  • konec: Hřbitov a kostel sv. Petra a Pavla
  • délka: 1,5 km
  • počet zastávek: 4
  • zaměření: historie
  • typ stezky: pro pěší, pro cyklisty sjízdná
  • náročnost: malá
  • čas pro prohlídku: 1 hodina
  • značení: tabule, místní značení
  • průvodce: tištěného průvodce možno zakoupit v Informačním středisku Prachatice
  • doba návštěvy: bez omezení
  • mapa: Prachatice - plán města
  • správce stezky: Město Prachatice
  • více informací: Český král Vratislav I. V roce 1088 přenechal Prachatice Vyšehradské kapitule, která tím také získala nezanedbatelný příjem z vybraného cla. Prachatice totiž ležely na Zlaté stezce, staré cestě, která vedla z Pasova do Čech. Tehdy šlo však o dnešní Staré Prachatice. Kostel sv. Petra a Pavla nad Starými Prachaticemi je jedna z nejstarších církevních památek v této oblasti. Na jeho místě byl již ve 12 století románský kostelík.
    Potřeba většího a bezpečnějšího města vedla pravděpodobně koncem 13. století k založení dnešních Prachatic. Později byl u kostela založen i hřbitov. Podél cesty, která spojuje Prachatice s kostelem sv. Petra a Pavla a přilehlým hřbitovem, byla v 18. a 19. století vybudována křížová cesta. Dnes je tato stará cesta vybavena informačními panely a slouží i jako naučná stezka.
    Hned na začátku naučné stezky je nápadná skála. Údajně kolem ní chodil mistr Jan Hus z Husince do Prachatické školy. Proto ji čeští obyvatelé Prachatic nazývali Husovou skalkou. Odtud také řídil Jan Žižka z Trocnova obléhání a dobytí Prachatic v roce 1420. O 200 let později (v roce 1620) zopakoval obléhání a dobytí Prachatic císařský generál Buquoy. Dnes se tento skalní útvar nazývá Žižkova skalka.
    Žižkova skalka je vypreparovaná křemenná žíla. Křemen zde vznikl vysrážením z horké minerální vody. V hornině najdeme místy dutinky, ve kterých jsou krystaly křemene. Žíla je pevnější než okolní horniny a proto vystupuje v krajině jako nápadný hřbet. Přímo v Prachaticích byl křemen těžen v drobných lůmcích.
    Jedna ze zastávek je věnována i pomníku řeznického mistra z Prachatic, který zde v r. 1803 upadl do bezvědomí a ještě ten den zemřel.
    Cesta vede kolem 10 božích muk a kapliček z 18. a 19. století - bývalé křížové cesty. Dnes jsou až na jednu výjimku kapličky bez obrazů, které byly dříve jejich součástí, jsou však pečlivě zrestaurovány. Zajímavě působí kontrast dvou barokních kapliček a nového moderního domu s pečovatelskou službou.
    Perlou naučné stezky je hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Je to raně gotická stavba, která byla barokně upravena. Věž je přistavěna k západnímu průčelí. Pozdně gotický a barokní je interiér, výzdoba a zařízení. Jednou ze zajímavostí kostela jsou zachované zápisy žáků prachatické školy ze 16. a 17. století. Jsou psány červenou hlinkou a najdeme je v kobce pod věží.
    Od kostela je krásný rozhled na Staré Prachatice a dále do údolí Živného potoka. Zajímavosti v okolí: Prachatice - městská památková rezervace, Prachatice - muzeum, Husinec - památník mistra Jana Husa, Vítějovice - zřícenina hradu, Lázně sv. Markéty, Vodní nádrž Husinec na řece Blanici.
  • najděte na mapě

 
ZPĚT na úvod

 U IRŮ LÍPY

  • výchozí bod: Irů dvůr, východní okraj Prachatic, Nebahovská ul., cca 2km východně od náměstí
  • konec: výchozí bod
  • délka: 0,75 km
  • počet zastávek: 10
  • zaměření: Přírodně naučná + ekologická výchova (péče o ptactvo, genofondové plochy, učebna pod širým nebem...). Prochází přírodní památkou Irů dvůr (PP)
  • typ stezky: pro pěší a zvláště pro předškolní děti
  • náročnost: malá, malé převýšení, 569-628 m.n.m., vhodné pro školy a hromadné návštěvy
  • čas pro prohlídku: 1 - 2 hodiny
  • značení: značení pro NS + tabule
  • průvodce: Naučné stezky prachatického okresu, 1992: Nauš et. Záveský, (Stanice mladých ochránců přírody Prachatice)
  • doba návštěvy: bez omezení, respektování vlastnických práv
  • mapa: 1: 50000 Edice klubu č..turistů č.70
  • poznámky: Průvodce Naučné stezky prach.okresu, 1992 k dostání na Centrum ekologické výchovy Dřípatka, Rumpálova ul., 383 01 Prachatice (0338/22806)
    Místo je prvním biokoridorem v ČR.
  • správce stezky: NGO Dřípatka a CEV Dřípatka (SMOP), vlastník
  • najděte na mapě

 

 KOLEM PRACHATIC

Turistická vyhlídková stezka Kolem Prachatic vede po okraji Prachatické kotliny. Její trasa obchází město Prachaticemapka a zasahuje nejjižněji k úpatí vrchu Libína (1.096 m).
Stezka je zaměřena hlavně na vyhlídková místa v blízkém okolí Prachatic. Vedle vyhlídkových bodů přibližuje návštěvníkům i přírodní zajímavosti, seznamuje s hydrografií okolí města i s historickými a technickými památkami, okolo kterých trasa vede.
Stezka je okružní s výchozím místem na Malém náměstí v Prachaticích. Odtud směřuje po červené značce k Žižkově skále. Další trasa je v terénu značena zelenobílými psaníčkovými značkami.
Na 15 kilometrech stezky je 12 zastavení, na nichž jsou umístěny informační panely. Na vyhlídkových místech jsou osazena dřevěná odpočívadla. Vstup na trasu je možný u kteréhokoliv zastavení.
Časová náročnost celého okruhu, který prochází členitým terénem (nejníže položené zastavení je ve výšce 533 m nad mořem, nejvyšší zastavení má výšku 690 m n.m.), představuje asi 6 hodin.

Zajímavosti na trase:

  • Žižkova skála - křemenný val (přírodní památka)
  • Samotové dvorce - jeden z nejhezčích výhledů na Prachatice
  • Lázně svaté Markéty - bývalé lázně na jižním okraji Prachatic
  • U Háječku - kostel svatého Petra a Pavla, výklenkové kapličky

 najděte na mapě

ZPĚT na úvod

 

 ZLATÁ STEZKA - PRACHATICKÁ VĚTEV

mapkaTrasa prachatické větve Zlaté stezky je vymezena spojnicí obcí Prachatice, Volary, České Žleby, státní hranice ČR a SRN (hraniční most na Mechovém potoce) a pokračuje na bavorské straně směrem k Pasovu. Celá její trasa v ČR vede územím okresu Prachatice.
Stezka je zaměřena na seznámení s historickou trasou prachatické větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží. Vycházela z německého Pasova a větvila se do tří hlavních tras. Horní stezka, zvaná též Zlatá cesta, vedla přes Kvildu a Kašperské Hory dál do vnitrozemí (též Kašperskohorská větev), střední větev vedla přes Strážný a Vimperk (Vimperská větev) a dolní větev vedla přes Volary a Prachatice .
Česká část prachatické větve stezky je 33 km dlouhá a je na ní 12 zastavení osazených informačními panely. Je určena hlavně pěším návštěvníkům, značnou část trasy mohou absolvovat i cyklisté. Nástupní místo na trasu je v Prachaticích ve Štěpánčině parku (zastavení č. 1). Po celé trase návštěvníky provází žlutočerná značka se siluetou pohaněče soumarů, který vede nákladní koně, a zkříženými klíči (symbol vyšehradské kapituly).

 

Zajímavosti na trase:

  • Prachatický systém - pozůstatky různých tras Zlaté stezky v blízkém okolí Prachatic
  • Blažejovický systém - pozůstatky různých tras Zlaté stezky v okolí osady Blažejovice
  • Volary - největší a nejvýznamnější osada na Zlaté stezce
  • Soumarský most - přechod přes Teplou Vltavu
  • Hrádek na Stožecké skále - místo bývalého strážního hrádku k ochraně Zlaté stezky
  • Most přes Mechový potok - hraniční přechod pro pěší

najděte na mapě

 

 NA SOUTOKU - ZÁBLATÍ

Trasa vede přírodní rezervací "Na soutoku", částečně v kaňonu řeky Blanice. Tuto oblast romantických míst lze doporučit milovníkům nerušeného klidu.
Hlavním nástupním místem trasy je most přetínající tok Blanice na silničce mezi Záblatím a Řepešínem. Za mostem (od Záblatí) je rozcestník, který udává směr po louce proti toku Blanice. Na konci louky vstupuje návštěvník do Státní přírodní rezervace, území, ve kterém volně probíhají přírodní procesy.
Vodní tok zde volně meandruje a vymílá břehy. Při velkých průtocích může řeka opouštět koryto a zaplavit stezku. Nebezpečí též hrozí od pádu nakloněných, podemletých nebo uschlých stromů.
Na přírodní procesy probíhající v tomto údolí upozorňují informační panely podél 3,4 km dlouhé trasy. Následky síly vodního živlu jsou viditelné - posuny koryta, zejména po povodni v roce 2002, která výrazně změnila charakter údolí.
Dále po trase se údolí začíná měnit a zužovat. Z nejužšího místa koryta Blanice stoupá úzká stezka ve svahu nad řekou, odkud je krásný pohled do kaňonu. TrBlaniceasa se zde stáčí doprava a prudce stoupá po louce k nejvyššímu bodu okruhu, odtud znovu doprava a klesáním zpět do údolí řeky navazuje na cestu, po které se vrátíme k výchozímu bodu u mostu mezi Řepešínem a Záblatím.
Přírodní rezervace "Na soutoku" byla vyhlášena v roce 2003. Přirozené hydrogeologické procesy v nivě Blanice, Milešického a Křemenného potoka a samovolně se vyvíjející společenstva v nivách toků jsou jedním z předmětů ochrany tohoto území, a daly také podnět k vybudování naučné stezky (r. 2006), která je návštěvníkům přibližuje. 

najděte na mapě


 HORNICKÁ NAUČNÁ STEZKA ALBRECHTOVICE U ZÁBLATÍ

Stezka je dlouhá zhruba 800 metrů a má šest zastavení. Na jednotlivých zastaveních poznáte různé způsoby podzemní těžby primárních rud - šachta, štola - způsob úpravy vydobyté rubaniny a spojitosti mezi procesem vyhledání ložiska až po úpravu, popřípadě rýžování zlata.

Veřejnost se tu dozví například o hornických technikách a geologickém složení této oblasti. Prohlédnout si bude moct obnovený vstupní portál štoly nebo pozůstatky po těžbě, jako jsou třeba stoupy, koryta a zaniklá vodní nádrž. Panely stezky se budou věnovat i rýžování zlata a historii této lokality a tomu, jak stezka vznikala.

Stezka bude pro návštěvníky zajímavá například i tím, že to, co je v jiných hornických oblastech v Čechách vidět na velkém území, je tady na poměrně malé ploše. Začínat bude na Zlaté stezce, v jejímž těsném sousedství leží. Nedaleko je i pozůstatek prvorepublikového opevnění, které mělo bránit Československo. Protože zlato má pro lidi zvláštní význam, dá se očekávat, že stezka podpoří atraktivnost regionu kolem Záblatí a Prachaticka pro turisty a odhalí dávno zapomenutou historii. Slavnostní otevření stezky proběhlo 22. 5. 2010.otevření stezky
otevření stezky

 otevření stezky

 

 

 

Historie území Hornické naučné stezky Albrechtovice
Písemné zprávy o zdejším osídlení jsou z roku 1456, kdMAPAy jsou uváděny Albrechtovice a mlýn pod Albrechtovicemi (dnešní tzv. Čertův mlýn). Lokalitou prochází „Zlatá stezka“. V dobách její největší slávy se zde potkávaly karavany obchodníků s horníky. Zdejší lokalita těžby zlata nebyla v poměru k jiným hornickým revírům významná, proto chybějí jakékoli přesně lokalizovatelné údaje. Většinou se jedná o všeobecné údaje, že „se těžilo nad Záblatím u Šnejderšlágu“, „při Hořejším Záblatí u Svaté Trojice“, nebo „v rokli od Albrechtovic k Záblatí“, vše bez přesnějších údajů o místech a výnosech těžby.
První historicky doložené zprávy o hornické činnosti v této oblasti, kdy majitelem panství byl rod Rožmberků, zanechal rožmberský archivář Březan.

Ve své kronice „Životy posledních Rožmberků“ udává v roce 1561 „doly a místo nad Záblatím a při Hořejším Záblatí u Svaté ceduleTrojice“. Další historické zprávy uvádějí, že v roce 1708 zde začali kutat záblatští sedláci, kteří těžili až do roku 1713, kdy jim legálně těžbu povolila majitelka panství kněžna Marie Arnoštka z Eggenberku. V této době zde byla postavena stoupa na drcení natěžené rudy, těžilo se za dozoru hormistra z Ratibořských Hor. Dokonce v roce 1761 žádali místní sedláci o souhlas k dolování císařovnu Marii Terezii. V roce 1764 je doložena existence zlatého dolu „Sv. Antonín“ u Záblatí. Koncem 18. století dochází k ukončení hornické činnosti pro nedostatek financí. Další důlní podnikání začalo v rocštolae 1808, kdy výměnkář ze Záblatí Matěj Kiemann se dopisem obrací na knížete Schwarzenberga, že u Albrechtovic je naleziště zlaté a stříbrné rudy. K posouzení byl vyslán hormistr Jan Černaj z Ratibořských Hor, který zjistil opuštěnou těžní jámu se štolou.

V roce 1819 záblatský rodák Vojtěch Reiseisen žádá spolu s několika záblatskými měšťany o povolení k těžbě ředitelství panství ve Vimperku. Měšťané ze Záblatí dne 2. září 1819 obdrželi od c.k. horního úřadu v Dobré Vodě u Rudolfova povolení k těžbě rudy. V roce 1820 byla založena společnost pro dolování. štolaSdružovala asi 560 podílníků z okolí Záblatí, Prachatic, Vimperka a Českého Krumlova. Koncem roku 1821 je dolování ztrátové a na shromáždění podílníků dne 18.1.1822 je uvažováno o ukončení těžby. Poslední hornické práce vykonávali poddaní z Albrechtovic ( Kollenberg), z Vyhořan – dnešní Hlásná Lhota (Hartl, Mauritz), čtyři horníci z Řepešína a jeden z Petrovic. Badatel Sommer ve svém popisu Království českého již pouze poznamenává v roce 1840, že u obce Albrechtovice „kdysi se těžilo zlato“.

Moderní historie začíná v roce 1996 znovuobjevením této lokality nálezem hornického želízka, torza podkovy a v terénu patrných pozůstatků dobývání. Na podzim v rocštolae 2002 došlo na okraji louky k důlnímu propadu a v potoce tekoucím od Albrechtovic je nalezen zbytek technického zařízení sloužícího k úpravě suroviny. V březnu 2003 je nalezen vstup do štoly, která pochází z posledního období zdejšího hornického podnikání a lokalita je zdokumentována pracovníky Prácheňského muzea a Archeologického ústavu akademie věd v Praze. V létě roku 2009 byla štola zabezpečena výstavbou portálu a propad zabezpečen závozem a ohraničením.

Zlato co se podařilo narýžovat na Blanici

zlatozlatozlato

 

 

 

 

 najděte na mapě

 

 NAUČNÁ STEZKA SUDSLAVICKÝ OKRUH V PŘÍRODNÍ REZERVACI OPOLENEC mapka

  • Délka: 4 km
  • Počet zastavení: 26 zastavení
  • Náročnost: pro všechny zdatnější kategorie, je v rozmezí 575-640 m n.m.
  • Čas procházky: cca 2 - 3 hodinymapa
  • Provoz okruhu: 1. 4. – 31. 10.
  • Zajímavosti na trase: 
    - Sudslavická lípa -památný, přes 600 let starý strom s obvodem kmene přes 12 m   - Sudslavická jeskyně -naleziště kosterních pozůstatků zvířat z poslední doby ledové
    - Mrazové sruby -skalní výchozy na trase stezky vytvarované do bizarních tvarů
    -Turmalinová slunce -paprsčité shluky turmalinu vykrystalizované na podkladu vápenců
  • Když jedeme po silnici číslo 4 z Vimperka na Strakonice, ani si neuvědomujeme, co sudslavicese nachází doslova pár desítek metrů od tohoto hlavního silničního tahu, který protíná Šumavu. Pouhé 3 km za Vimperkem roste přes 600 let stará památná Sudslavická lípa. V mnoha materiálech je dnes uváděna jako nejznámější památná lípa na území ČR. Sudslavická lípa je i výchozím bodem velmi zajímavé naučné stezky, která se proplétá nad údolím Volyňky.
  • Sudslavická lípa: Sudslavická lípa se majestátně rozpíná v údolí řekysudslavice Volyňky, 3km severně od Vimperka, v katastrálním území Výškovice, na jižním okraji obce Sudslavice u mlýna Vanických č.p. 392. Její stáří je odhadováno na více než 600 let. Co do délky obvodu kmenu se jedná o druhou největší rostoucí lípu v ČR. Její obvod dosahuje úctyhodných 11,7 metru. Výška stromu je 30 metrů a průměr koruny 22 metrů. Traduje se, že pod lípou kázal ve svých dobách mistr Jan Hus. Lípa byla ksudslaviceonzervována v roce 1971 a uvádí se, že se jedná o velmi zdařilou konzervaci. O tom, že zpevnění kmenu a koruny pomocí lan, řetězů a kovových pásů je dobře provedeno svědčí i fakt, že ani povodně v roce 2002, ani orkán Kyrill (19.1.2007) nezpůsobily na lípě žádné škody. Kuriozitou je, že v dobách minulých sloužil dutý kmen lípy jako chlívek pro kozu.
  • Naučná stezka Sudslavický okruh: Naučná stezka Sudslavický okruh byla vybudovaná v roce 1985, je dlouhá 3,2 km, má 26 zastavení a začíná i končí sudslaviceu Sudslavické lípy. Stezka prochází přírodní rezervací Opolenec, na svahu stejnojmenného kopce na pravém břehu řeky Volyňky. Na své trase seznamuje návštěvníky s květenou a zvířenou na území krystalických vápenců. Jednotlivá zastavení jsou věnována těmto tématům: Sudslavická lípa, péče o ptactvo I, železniční trať, přírodní rezervace Opolenec, stará vápenka, vyhlídka na Opolenec, vyhlídka na Výškovice, borovice černá, okopy z roku 1938-39, pozůstatky po těžbě vsudslaviceápence, vyhlídka na Sudslavice, půdní profil, vápenný lom, péče o ptactvo II, lískový porost, břečťanová skála, dřišťálový keř, vápevcová stěna, Sudslavická jeskyně, vyhlídka na nivu Volyňky, vyhlídka na lom, údolí Bořanovického potoka, slévárna, Voliňka třeštilka, údolí Volyňky a staré mlýny.
    Na naučné stezce nenajdete tabule s výkladem, ale pouze popisky s nadpisem. Mimo uvedená témata si zde můžete vyzkoušet například odhad vzdálenosti a výšky. Na celé trase je mnoho odpočinkových laviček sudslavicea vyhlídkových míst. Na nejvyžším místě trasy je schránka pro návštěvní knihu, která zde ovšem chybí (15.4.2007). Stezka nabízí na Šumavě nezvyklé scenérie a nádherná zákoutí. Díky tomu, že stezka vede po většinu své cesty v příjemném stínu lesa je ideální ke zdolání i za parného letního počasí.
  • Přírodní rezervace Opolenec: Rezervace vznikla v roce 1980 na ploše 11,44 ha. V roce 1992 byla rozšířena na 19,52 ha. Naprosto vyčerpavající informace o přírodní rezervaci Opolenec získáte v dokumentu Plán péče [PDF,72str,sudslavice3MB] pro tuto přírodní rezervaci.
  • Záludnosti naučné stezky: Po třech měsících od orkánu Kyrill jsou na stezce stále popadané kmeny, které je nutné obcházet a navíc u některých polo vyvrácených kmenů hrozí další pád přímo na trasu stezky. V nejsevernější části je stezka dokonce poškozená těžbou padlých stromů a chybí zde i část značení. Tato situace se jistě brzy zlepší. Co mě ovšem zarazilo nejvíce je fakt, že pár metrů po upozornění, že jste v přírodní rezervaci, že jste zde jen hosty a měli by jste se podle toho také chovat narazíte na cedulku naučné stezky "Péče sudslaviceo ptactvo I", kde jsou do kmenů stromů pomocí dlouhých hřebů natlučené budky pro ptáky. Neumím si představit, jak by asi dopadl člověk, který by byl při takovémto počinu (zatloukání hřebíků do kmenů stromů) přistižen orgány ochrany přírody. Pokud má naučná stezka i vychovávat, tak tohle není zrovna zdařilý příklad.
    Naučná stezka je i přes těchto několik nedostatků velmi pěkná a stosudslavicejí zcela jistě za shlédnutí. Chtěl bych jen upozornit na její velmi členitý terén, který může být za mokra velmi zrádný a místy až nebezpečný. Rozhodně nelze stezku doporučit osobám se stíženou pohyblivostí (na několika místech se zdolává převýšení i pomocí žebříků). Stezka je určena pouze pro pěší a z důvodu bezpečnosti se doporučuje stezku procházet ve směru značení nikoliv opačně. V zimě je stezka schůdná jen na vlastní nebezpečí. Jedná se o průměrně náročnou příjemnou procházku poměrně členitým terénem.
  • najděte na mapě 

 


ZPĚT na úvod

 

 

ZDROJ:

http://www.env.cz
http://www.jiznicechy.org/cz
http://www.obeczablati.cz